Jedno dítě, žádné dítě
Díky „kámošce“ mononukleóze a mojí nejdražší mamince jsem měla možnost užít si téměř dva dny jen se Štěpánkem jako za starých časů! A bylo to báječné! Všem maminám, co mají druhé děti, to doporučuji! Ten klid, ten relax! Žádné řešení vzájemných roztržek, žádné nucené přerušování domácích prací odbíháním, žádné vstávání kolem 6 ráno! Mamiii, kdy že to zopáknem? :-)
V neděli jsem Vojtíška odvezla svojí mamce a zbytek neděle jsem strávila s bráchou. Skvěle jsme poklábosili, probrali vše od A do Z, i něco navíc. V pondělí jsem vstávala AŽ v 7,30h! Štěpánek se ke mně přitulil a skoro hodinu jsme si povídali a lenošili, dokud nás nevyhnal hlad. Obvykle nás vyžene Vojtík ječící, že chce vyndat z postýlky nebo jít k nám. Všechno ráno bylo jednodušší, v klidu a pohodě. Štěpánek byl klidný a vyrovnaný, nemusel se s nikým dohadovat, někoho hubovat, neodmlouval mi, nedělal naschvály. Naopak si po dlouhé době sám hrál a užíval si to. Ovšem překvapil mě už v neděli, když jsem se vrátila bez Vojty a on skoro plakal! Celé pondělí v tom pokračoval. Ptal se, kde je Vojta a byl smutný. Těšila jsem se, že budeme celý den hrát hry nebo si stavět či malovat temperami. Prostě cokoliv, co s tím miminem moc nejde. Ale Štěpík si chtěl hrát sám nebo chtěl pustit pohádku Hasiče Sama, u kterého si hrál. Takže jsem měla čas pracovat, odpočívat, uklízet, prát, vařit, číst si.... a všechno v klidu a pohodě :-). Fakt báječný odpočinek.
Vojtíšek to napoprvé zvládl na jedničku. Nehledal nás, neplakal, byl spokojený. Žádný problém. Ale je to zvláštní pocit. Ještě je malý a čekala bych, že bude trošku víc závislý, a že se to někde projeví, ale zatím je vše tak, jak bylo před jeho odjezdem. Sice jsem si užila parádní relax a přiznám se, že se mi ani moc nestýskalo, ale už si to bez našeho mazlíčka nedokážu představit :-)
Maminky, kdy jste poprvé poslaly děťátko na noc pryč?